… slíbila a v davu zmizela.
Je mi to trochu trapné, ale faktem je, že poslední příspěvek jsem napsala před třemi lety! Dvěma a půl, abych se moc neshodila. Nemá cenu vysvětlovat detaily, jelikož by to bylo časově a psychicky náročné popsat najednou. Nit vyprávění se přetrhla a jediný způsob návratu do online sféry, co mě napadl, bylo katapultovat se (a toto není náhodná reference k titulku) z ničeho nic zpátky do víru blogování.
Aby řeč nestála, shrnu tedy zásadní události za dobu své nečinnosti:
- odešla jsem z Dubaje a ukončila tak dvouletou kariéru letušky na středním východě
- i přes to jsem hodně cestovala
- začala jsem surfovat
- absolbovala jsem celonoční hru Výsadek, kde mě honil Wehrmacht po poli a sestavolala jsem bombu do lokomotivy
- navštívila nové země: Island, Costa Rica
- navštívila nová letiště: KEF, ARN, ZAG, BLQ, LIR, CTA
- začala jsem programovat (a dotkla se tak něldy víc a někdy míň jazyků python, C#, VBA, javascript, taky SQL, R a XML)
- bylo mi 30
- byla jsem na první zahraniční svatbě v Chorvatsku a první mezinárodní svatbě
- plavila se na plachetnici jako posádka
- změnila pár spolubydlících
- účastnila se filmového komparzu
- ukryla se před koronavirem
Tak. Poslední bod, jak jistě bystrý čtenář v karanténě tuší, mě zavedl do úzkých ve smyslu „co s produktivním časem“ a já načla tento článek. Jelikož novou blogovou platformu už jsem měla připravenou, nic víc mi již nestálo v cestě a idea na obnovení blogu se stala skutečností.
Přestala jsem přispívat na blog, protože jsem měla pocit, že se musím ukrýt před světem, co mě hrozně ukřivdil, i když mě psaní bavilo. Tak jsem si lízala rány až jsem opomenula tuhle kreativní stránku svojí duše. Teď můžu jen tiše obdivovat Petrunu, že šla, za čím chtěla a teď jí zná český literární a mediální svět jako Letušku z Economy (ne já ti fakt vůbec nezávidim, Peťo). Tímto tedy načínám novou éru – dělej co tě baví, co tě láká, a nenech se odradit.
Důkazním materiálem buď seznam výše, který už nějaké ty novoty obsahuje.
A co nás čeká dál? Má smysl číst, když se už nejedná o letušku? Ve světě youtuberů a influencerů a podcastů je opravdu nesnadné zaujmout. Ale čtení řádků má svoje kouzlo – vytváří víc prostoru pro fantazii a jakési odosobnění čtenáře. Jsme fyzicky vzdáleni pár kilometrů, ale virtuální svět nemá dimenze. Nemá dno, ani strop, ani konečnou stanici. A proto vám budu povídat o tom, jak se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje … Povím vám o tom, neboť jsem zde a vy vzdáleni. Mou realitu uvidíte jako odraz v louži.
Díky Brautigane, ale co bude dál? No začněme od těch nejméně vzdálených zážitků – hned v dalším článku se nebudu zabývat koronavirem, toho máme už všude plno. Podívám se na zoubek svému únorovému hereckému výkonu v komparzu a jak to vlastně na tom place chodí.
Stay tuned!
Vaše,
Eva (was here)