Dneska večer ve 2:05 mám odlet směr ADL – tam jsem ještě nebyla. Letadlo je obsazený celkem málo a já jsem nejvíce seniorní člen posádky v Economy, takže jestli nedostanu na starosti kuchyňku budu fakt naštvaná. Nebo aspoň jen trochu naštvaná. Tenhle let má jedinej problém, a to, že trvá skoro 13 hodin tam i zpátky, ale layover je jen 24 hodin :/. Jet-lagu, uvidíme se brzo.
Už jsem zase zapoměla, co jsem dělala v posledním měsíci. Naštěstí máme teď zbrusu novou aplikaci na rostery, místo iCrew nám vytvořili CrewPulse, kterej ukazuje i roster minulého měsíce, takže si díry v hlavě připomínám v něm. Byla jsem na Gatwicku, kde jsem nakupovala zásadní věci jako hummus (toho je totiž v Dubaji fakt málo) a oblečení pro mimina, kterejch je teď jak hub po dešti. V Melbourne jsem vyrazila s crew do města, což bylo fajn mít po dlouhý době celkem pohodovo partu. Zašli jsme do uličky na megalozní snídaně aka vejce na všechny způsoby. Já do sebe nacpala dvě vejce benedikt s holandskou omáčkou, což je pro normálně nesnídajícího člověka smrťák. Zbytek dne už jsem nemohla nic jíst, vajíčka mi seděly v žaludku a smály se mé nepromyšlené ranní volbě. V Melbourne jsme obešli graffiti v ulicích a přísedící feťáky a pak se courali kolem dokola. Půlka party se trhla a odjela na pláž (což nepovažuju jako zásadní bod kulturní poznávačky), takže jsem zůstala ve městě a náhodou si koupila šaty, se někdy tak přihodí.
Po dvou otočkách mi nastala dlooooouhá dovolená, kterou jsem strávila částečně v ČR, dokonce jsem byla ve vesnici, kde se točili Chalupáři – za kulturou i doma! A pak jsem se vrátila do Dubaje a přivezla si s sebou rovnou návštěvu, která u mě zůstala 8 dní. Takže klasické dubajské turistické kolečko – stará čtvrť Bastakyia, Al Fahidi pevnost v níž je Dubai Museum, souky, lodička abra, souk s kořením, zlatý souk, Heritage house měl zavřeno, ale v restauraci s arabským sezením bylo volno. Dester safari je nutnost, dále Abu Dhabi, Dubai Marina, pláže…a protože jsem si musela odskočit na jeden let, návštěva D+V si zašla do vodního parku v Atlantisu a vyšlápli si na Burj Khalífu a Dubai Mall (kdybyste sem letěli a nevěděli co by, následujte předešlý itinerář).
Předevčírem jsem šla ráno na koně a za stájema našla ležet po dekou svýho oblíbenýho Djinco, kterej bohužel podlehl kolice 🙁 Skákání už nebude takový jako dřív. Dostala jsem teda malou arabášskou kobylu a dva dni jsem se nemohla hejbat. Vlastně až do dneška, kdy jsem šla skákat znova a prostě jsem to rozjezdila. Ještě uvidíme, kdo dneska bude skuhrat.
Ke koncí měsíce jsem trochu poupravila svůj roster a vyměnila jedno Německo za HongKong, protože meine schwester vyjádřila přání se někam zaletět podívat. Takže najdětě místo, kde nepotřebuje vízum a zároveň to bude stát za to? V úvahu byl Bangkok, Singapur, HongKong, Kapské město…No než jsem se stačila rozmyslet, nějaký holka přijala výměnu na HKG, takže to vypadá, že letíme tam. Je to asi nejhorší časování, co se nám mohlo přihodit, ale to ségra ještě neví, tak pšt. Záchranný plán je vozit se po městě dokola tou dvoupatrovou tramvají.
Můj rest z předchozího měsíce – video z Mexika, je stále u ledu, protože Lenka mi pořád neposlala chybějící díl!
Toho nekorektního vtipu si nevšímejte.
Abyste si nemysleli, že vás tu jen láduju bezvýznamnýma informacema o svém volném čase, máme tu dvě ilustrační ehm ehm fotky rovnou z útrob létajícího přístroje. Na vrchní je uklízecí četa v akci na jedný z otoček. Jakmile přistaneme a pasažéři odkráčí, ihned na palubu nastoupí uklízeči a jak mravenci se rozlezou všude po letadle a jedou – umýt záchody, doplnit papír a ubrousky, vymenit povlaky na polštáře na sedačkách, vyměnit podhlavníky, srovnat magazínyv kapsách, vyluxovat co se dá, sebrat odpadky z kabiny i kuchyněk, plus na layoverech do toho vlítne catering a vyměňuje i kontejery a vozíky. To vše zvládnou cca za 15-20 minut max.
Na spodní fotce vlevo je strecher, který je instalován na sklopené sedačky v zadní části economy. Občas cestuje pasažér s výrazně sníženou pohyblivostí a pro něj se připraví tohle lehátko. S ním musí vždycky cestovat i zdravotnický doprovod.
Poslední fotku jsem tam strčila, protože by v koláži byla díra. Tematicky mi jsem tam mohla být jen já v uniformě nebo motor. Takže motor.
A to je pro dnešek až moc.
Pap.